Váš nákupní košík je prázdný.
Zavřít
Hledat
Filtry

Zápasnice Adéla Hanzlíčková: „Když si něco zakážu, láká mě to víc.“

25. ledna 2018

Adéla Hanzlíčková je nadějná zápasnice ve volném stylu. V krátkém rozhovoru bilancuje rok 2017, ve kterém ji potkalo několik zásadních momentů – důležité závody, ale potýkání se s onemocněním. Se vším se však poprala statečně a proto, dle vlastních slov, vstupuje do roku 2018, kdy ji čeká přestup do kategorie žen, s optimismem.

Když se ohlédneme za rokem 2017 – v listopadu jste získala bronzovou medaili z Mistrovství světa – to byl určitě vrchol?

Ano – zatím je to pro mě největší úspěch kariéry. Nejen díky medaili, ale hlavně díky stylu zápasu, který se mi konečně podařilo uklidnit a srovnat si hlavu. Největší turnaj roku 2017 bylo MS seniorů v Paříži, ale bylo jasné, že na MS do 23 let budu mít větší šanci na úspěch.

I navzdory tomu, že jste krátce předtím onemocněla…co vám pomohlo dát se tak tak rychle “do kupy”?

To bylo velmi nepříjemné. Dostala jsem zánět ledvin a nemohla se pořádně hnout natož trénovat. Nakonec jsme zrušili soustředění před soutěží a nebylo jisté, jestli budu vůbec startovat. Pan doktor mi dal silné dávky antibiotik a na poslední chvíli jsem se z toho dostala. Nebylo to úplně ideální, ale zvládla jsem se připravit i psychicky. Na MS jsem strašně chtěla, možnost že nepojedu, i když byla dost reálná, mi proto ani nepřišla na mysl.

Kromě bronzové medaile z MS, byly i nějaké další momenty, na které budete ráda vzpomínat?

Život profesionální zápasnice skýtá spoustu zajímavých momentů, na které budu jednou rada vzpomínat. Mám kolem sebe super partu, hodně cestujeme a užijeme si spoustu legrace. Co víc si přát? Konktrétně mám velkou radost, že jsem minulý rok začala zápasit Polskou ligu za tým AZ Supra Brokers Wroclaw. Moc mě to baví a atmosféra je skvělá! Obvzlášť když se mi podaří vyhrát.

Byly naopak i nějaké, na které budete vzpomínat nerada?

Bohužel. Mistrovství Evropy pro mě dopadlo téměř tragicky. Asi jsem neměla den, protože to byl jeden z nejhorších výkonů, které jsem na žíněnce předvedla. To vám dokáže vzít vítr z plachet. Naštěstí se nechám jen těžko odradit a potom jsem se vyléčila na ME a MS do 23 let.

Čeká vás přestup do kategorie žen – s jakými pocity ho očekáváte?

Jsem připravena, že to bude náročné. Z 23 do seniorek to už není takový rozdíl, ale stále je rozdíl znát. Bude to každopádně těžší, ale holt to budu muset nějak zvládnout. Pokud chci stát jednou nejvýš. Což samozřejmě chci!

Jak jste začala rok 2018? Máte už za sebou nějaké tréninky?

Hned 1.ledna ráno jsem se byla proběhnout na Vyšehrad, takže jsem myslím začala rok dobře. Zrovna jsem na soustředění ve Vysokých Tatrách a snažím se do toho pomaličku dostat. Není to žádná sranda. Začátky bývají těžké, ale dostanu se do toho a bude líp.

Dala jste si nějaká předsevzetí?

Vůbec. Nemam to ráda, protože nikdy žádné nesplním. A navíc když si něco zakážu, tak mě to láká o to víc.

 

Autor: redakce eFIA

Vložte svůj komentář
TOPlist